JUDr. Jan B. Sklenář se narodil v roce 1915. Do Horšovského Týna přišel v roce 1945. Jeho nevlastní otec František Sekmiler byl prvním poválečným nájemcem hotelu Šumava na náměstí. Jan Sklenář v té době studoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Vzhledem k tomu, že za války nacisté české vysoké školy uzavřeli, mohl začít studovat až ve třiceti letech. Během studia politicky působil v národně socialistické straně. To se mu stalo osudným po komunistickém puči v únoru 1948.

Spolu se svým nevlastním otcem se dostali na černou listinu, sestavenou místními komunistickými funkcionáři, kteří také v Horšovském Týně založili tzv. Akční výbor Národní fronty. V jeho prvním prohlášení byli oba na čelných místech jmenováni pro „nepřátelský postoj k lidově demokratickému zřízení“. Pan Sekmiler byl zbaven místa provozovatele hotelu a musel s celou rodinou z města odejít. JUC. Jan Sklenář byl zatčen a uvězněn nejprve v Plzni na Borech, posléze v ruzyňské věznici v Praze. Po vynesení rozsudku byl poslán do pracovního tábora na Kladno. Odtud za pomoci přátel utekl a po dramatické cestě se mu podařilo přejít ilegálně státní hranice do Bavorska. V důsledku zimního útěku v hlubokém sněhu si přivodil těžký zánět ledvin a ocitl se na pokraji smrti. Nakonec se v USA, kam se dostal z uprchlického tábora, vyléčil. Ve Spojených státech dostudoval práva a působil jako vysokoškolský pedagog. Specializoval se na fungování místní politické správy a samosprávy. Zároveň začal znovu politicky pracovat v Republikánské straně. Když se začátkem 80. let tvořil pracovní tým prezidenta Reagana, hledali odborníka na místní správu a samosprávu a obrátili se na JUDr. Sklenáře. Stal se jedním z mnoha prezidentových poradců. Když se v 2.polovině 80. let začal zvolna hroutit komunistický režim, mohl se konečně JUDr. Sklenář podívat do své rodné vlasti. V té době už měl americké státní občanství. Sblížil se znovu se svou první ženou, kterou donutil komunistický režim po jeho útěku k rozvodu, a po listopadu 1989 se rozhodl zůstat natrvalo v bývalé vlasti. Žil v malém nájemním bytě na Žižkově. Je velká škoda, že polistopadoví političtí vůdci nevyužili jeho velkých zkušeností, ačkoliv je nezištně nabízel. JUDr. Sklenář však nezatrpkl, zajímal se o politický život v České republice a zajímal se i o společenské dění v Horšovském Týně. Přestože zde prožil pouhá tři léta svého bohatého života, byla to, jak sám tvrdil, léta zásadní. Horšovskému Týnu nezištně pomáhal jako mecenáš. Stal se prvním polistopadovým čestným občanem Horšovského Týna.

Domy v ul.5.května určené k demolici pol.80.let